1.M3:22 Tedy řekl Hospodin Bůh: Aj, člověk učiněn jest jako jeden z nás, věda dobré i zlé; pročež nyní, aby nevztáhl ruky své, a nevzal také z stromu života, a jedl by, i byl by živ na věky, [vyžeňme jej].
1.M4:8 I mluvil Kain k Abelovi bratru svému. Stalo se pak, když byli na poli, že povstav Kain proti Abelovi bratru svému, zabil jej.
1.M 6:5-6 Ale když viděl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, [a] že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas, Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém.
Pokud se rozhlédneme kolem nás, tak vidíme nádheru Božího stvoření…
Ř 1:19-20 Nebo což poznáno býti může o Bohu, známé jest jim, Bůh zajisté zjevil jim. Nebo neviditelné věci jeho, hned od stvoření světa, po věcech učiněných rozumem pochopeny bývají, totiž ta jeho věčná moc a Božství..
… ale podíváme-li se jinak, tak můžeme vidět svět i jako místo, kde se rozmáhá hřích člověka
Ř 5:12 A protož jakož skrze jednoho člověka hřích na svět všel a skrze hřích smrt, a tak na všecky lidi smrt přišla, v němž všickni zhřešili.
Co to pro nás vlastně znamená? Má tedy svět naději? Mají i lidé naději? Jde svět k lepšímu nebo k horšímu? A co já? Co zítra? Je východisko?
Jak je to s Božím zaslíbením, které je zde v zápatí? Vždyť duhu jako znamení smlouvy stále můžeme vidět. Je smlouva pořád platná? Je stejná nebo nám byla dána smlouva vyšší? Smlouva nová?
Ř 8:22 Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká, a spolu ku porodu pracuje až posavad.
Zbývá nám lkání se stvořením nebo máme jinou naději?